Kouzlo závodního plavání  ze břehu nelze pochopit, z vody na břeh nelze vysvětlit.

Červen 2010

O autorce

29. června 2010 v 16:36 O autorce
Mgr. Věra Vaníčková (kdysi dávno Šedivá ) (r. 1973)

- v dětství nadšená závodní plavkyně

- v současnosti nadšená trenérka dětí.


Otázky, které mě po celý plavecký život provázejí:

- Co znamená plavat hlavou, ne jen rukama?

- Jak je možné, že děti plavci, kteří se při tréninku převážně koupají, při závodech porážejí plavce, kteří poctivě trénují?

- Jak pomoci dětem, aby zůstávaly u plavání i v juniorském věku?

Tento blog je nejen zveřejněním různých článků a úvah, týkajících se plavání. Je i pozváním k případné diskusi nad otázkami, s tímto úžasným sportem spojenými.

Kraul - cvičení

29. června 2010 v 16:16 Videa



Komentář k obrázku 1:
- zpevněné tělo
- hlava rovně - nezakloněná
- "suché" rameno

Obrázek 2:
Žraločí ploutev

Komentář k obrázku 3:
- spojení cviků 1 a 2
- prsty se zanořují do vody, SOUČASNĚ se obrací tělo z boku na břicho a SOUČASNĚ začíná zabírat ruka dosud natažená vpředu
Obrázek 3:


Komentář k obrázku 4:
- spojme všechny cviky dohromady a dostáváme profesionálního kraula
- sleduj cvik na žlutém pozadí - levá ruka se zanořuje a pravá se současně krčí - loket pravé ruky neklesá při záběru do hlubin, ale je VYSOKO u hladiny - tzv. VYSOKÝ LOKET
Obrázek 4:


Obrázek 5: Kraulová obrátka:


Komentář k obrázku 6:
Ať se děje cokoliv, prsty se noří do vody dřív než loket. :)
Obrázek 6:


Can overtraining stunt growth? Může přetrénování bránit v tělesném růstu?

29. června 2010 v 15:19 Articles in English
Autor se zamýšlí nad otázkou, zda přetrénování dítěte může zpomalit růst. Upozorňuje na rizika sportovního plavání, vícefázového tréninku dětí a spojení s případným nedostatečným příjmem jídla a nedostatkem spánku. Článek neaspiruje na vědeckou studii, nicméně postřehy v něm uvedené stojí za pozornost.

Can Overtraining Stunt Growth? -- October 10, 2009

Guest editorial by John Craig

PHOENIX, Arizona, October 10. MOST parents want the best for their children, both academically and athletically. And, many parents push their children, both in school and on the playing field. It is widely acknowledged that too much pushiness can backfire psychologically. Is it possible that it can also backfire physically?

I've noticed over time that the boys in high yardage programs who push themselves the hardest, the ones who rarely miss a practice between the ages of 12 and 15, often end up abnormally short, around 5' 6" or 5' 7". For some reason the effect with girls seems less pronounced. I read in the New York Times science section recently that stresses such as malnourishment stunt boys' growth more than girls'. A child who is overtraining is effectively malnourished since so much protein and calories must go towards just recovering from workouts.

A 15 year old boy once told me that his doctor told him that he was in the middle of his growth spurt, but that he wasn't growing it because he was expending so much energy in the pool. He ended up 5' 7". A child between the ages of 12 and 16, the prime growing years, who is constantly working out to the point of exhaustion, needs all his physical resources to merely recover from his workouts. It would stand to reason that in such cases growth might take a back seat.

Kids who do doubles are hit with a double whammy. They often miss valuable sleep time by getting up as early as 4:30 a.m. to reach a 5:30 a.m. practice. If they're up late doing homework, say until 11 p.m., that means only five and a half hours of sleep, and sleep is the only time that the body grows.

Another effect of overtraining I've noticed is that a lot of boys who swim, especially those who do reach normal height, end up abnormally skinny. When you're constantly tearing your muscle down and don't give your body a chance to recover, it's hard to end up muscular.

Every coach wants to have a champion upon whom he can build his reputation. And everybody in swimming has heard stories of the incredibly long, tough, downright heroic sets that great distance swimmers - like Erik Vendt -- have done. So some coaches assume that if they have their swimmers do similar sets, they too will produce champions.

The problem is that different people have different metabolisms. The ones who end up as champions are usually the one with the naturally strongest constitutions. Their stomachs, kidneys, liver, heart, and lungs just naturally produce more energy than most peoples'. And, just as importantly, they often have more natural testosterone in their systems than others, so their bodies naturally tend to put on more muscle. (Some cheat by using steroids, but that's another matter.) Most children are just not naturally cut out to be champions. And when they try too hard, with too little recovery time, their bodies pay a price.

The vast majority of serious swimmers I've met seem like nice kids. This is part of the problem. When a high yardage coach pressures them to show up to more workouts, and swim harder during those workouts, they do what well-brought-up youngsters do: they defer to the elder in the position of authority, assuming he knows best.

The situation bears a resemblance to Charles Dickens' England, where young children were made to get up early to work in the factories for 11 hours a day; they often did not grow tall either. The difference is that those children were just being exploited, whereas the parents and coaches who push their children athletically want the best for them. The end result, however, is similar.

Ironically, being tall is obviously a major advantage in swimming. You almost never see a short swimmer at the Olympics, except occasionally in the distance freestyles or breaststrokes, and you'll see many tall ones. I'm guessing that most of these swimmers were not doing doubles before the age of 16. I read once that Ian Thorpe only swam twice a week until the age of 11. I've also read that Gary Hall Jr. quit swimming between the ages of 12 and 15. I've heard that John Naber didn't even start swimming competitively until the age of 14. These stories may be apocryphal; I don't know. I wasn't there, so I can't attest to them. But it's hard to believe that a kid going more than 8,000 yards a day between the ages of, say, 13 and 16, will grow up to be six and a half feet tall. There may be exceptions, but that's probably what they are, exceptions.

The real tragedy of this situation, of course, is not that the boys don't reach their full potential athletically. After all, a sport is just a sport. It's that these boys have to go through the rest of their lives short. There have been countless studies showing how height helps in various ways in our society, whether in terms of the amount of money you're paid or the way other people perceive you or the range of potential mates available.

It's not just the coaches who are responsible for this, though any coach who constantly works his charges to the bone without sufficient recovery time certainly bears a large responsibility. I've seen parents shuttle their kids from a practice in one sport to another in a different sport without even feeding them in between. These parents think that they're producing little supermen this way, but they're doing the exact opposite. Some of the cases I've seen where the children do two sports in one season result in the smallest children of all. (One crucial factor is, of course, nutrition. Children who train very hard are frequently operating on a nutritional deficit, and must be fed constantly and well.)

Most sports don't seem to stunt growth. It's only the ones which require extremely high energy output, like swimming, or extremely long practice sessions, like gymnastics, which seem to have this effect. A baseball player can do a number of wind sprints, toss the ball for a while, and do drills without having any effect on his growth. In fact, a little exercise is probably good for growth, as it stimulates the body's circulatory system, which in turn stimulates the other systems. Swimming done in moderation is actually one of the safest sports, as there are no impact injuries (water is a very forgiving medium).

Some people were never destined to be giants, even with all the sleep and rest in the world. And there is of course no way of proving how much growth was lost due to overtraining in the case of any individual child. For that, you'd need to have two monozygotic (identical) twins, and have one go 10,000 yards a day in double sessions while the other one went 4000 yards in one afternoon session. Such an experiment sounds cruel and inhumane. But in fact it's being carried out unwittingly daily by all sorts of ambitious coaches and parents.

The solution to this problem would simply be to be careful not to overtrain kids who are still in their growth phase. It's near impossible to be a champion swimmer if you haven't grown up swimming. But it's also near impossible if you do so much that your growth ends up stunted. It's a fine line to tread, but I think it's one that more coaches and parents should be aware of.

I'd be curious to hear if anyone else has noticed the same phenomenon.

Search For More News About: John Craig


Co musí umět každý, kdo tvrdí, že je plavec...

27. června 2010 v 9:43 Videa
Odkaz na video, které uvádí do metodiky výuky plavání.
I zkušení plavci si mohou otestovat cit pro vodu a koordinaci pohybů.





Jak se rodí šampioni - Jan Bidrman

27. června 2010 v 9:07 Články o plavání

Jak se rodí šampioni /plavání/ - ohlednutí




Přednášková síň pražské Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy určitě nezažila častokrát zcela obsazena všechna místa, navíc v době zkouškového období. Důvod k tomu byl 11. září 2001 prostý: o zkušenosti se přijel podělit člověk z nejpovolanějších - Jan Bidrman. Bývalý vynikající český reprezentant, po emigraci reprezentant Švédska a dnes trenér nejlepší světové prsařky Penny Heynsové z Jihoafrické republiky. Právě tato jeho svěřenka se v poslední době stará o to, aby statistiky světových rekordù a tabulek nepokryla pavučina, za poslední dobu překonala devětkrát světový rekord. To už je pořádný tahák pro našince, aby se podíval do tváře tomu, kdo stojí v pozadí jejích úspěchù. Navíc Heynsová není jediným známým sportovcem využívajícím Bidrmanových služeb, je totiž trenérem univerzitního plaveckého klubu v Calgary.
Protože nám přislíbil poskytnout rozhovor a spolupráci v oblasti metodiky, přinášíme zkratku toho, co v slunný zářijový den prozradil všem přítomným. V příštích číslech se mùžete těšit na profil a text přímo od trenéra světové rekordmanky.

Štěstí potkat talent
Hned v úvodu prozradil recept, jak se v trenérské práci nejlépe a nejrychleji prosadit, což se právě Bidrmanovi po skončení vlastní plavecké kariéry podařilo. Talent jako hrom si přiletěl do Nebrasky, kde Bidrman druhým rokem působil v roli asistenta kouče, jmenoval se Penelope Heynsová. Osmnáctiletá dívka totiž dokázala plavat 100 m prsa za 1:12, nic výjimečného řekne si každý, ale ne všichni jsou schopni tento výkon předvádět při tréninkovém programu složeném ze šesti jednotek o objemu tři kilometry. S tímto potenciálem se objevila na tréninku v Nebrasce a Bidrmanovi bylo jasné, že nemůže trénovat s celou skupinou plavající dávky několikanásobně větší. Proto musel připravovat individuální program. V prvním roce zvedl kilometráž na 30-35 km týdně, z čehož se Penny odrazila k výkonu 1:09,9 na 100 m prsa. Z původního plánu "pouhé" účasti ve finále na MS v Římě se nakonec vyklubala touha po vítězství. Nutnost stanovovat pro Penny individuální plán se potvrdila v létě, kdy se Bidrman ženil a nemohl ji trénovat. Zcela samozřejmě přešla k jinému kouči, jenž ji však během krátké doby dokázal přetrénovat. Vše vyvrcholilo tím, že odešla a plavala podle plánù, které psal Bidrman a posílal je poštou. V dalším roce se dostala na 40-45 km týdně s cílem plavat za 1:08.

Umění trénovat
Spoluprací s Heynsovou poznal, že ne vždy kvantita znamená kvalitu. Pozorně poslouchající trenéry v úvodu zaskočil svým prohlášením: "V prvním roce svého působení v Nebrasce jsem pár lidí přetrénoval," otevřeně přiznal úspěšný trenér. Opravdu překvapivé sdělení, kolik méně úspěšných koučù je schopno si takovou věc přiznat, a dokonce ji ventilovat na veřejnosti. "Myslel jsem si, že čím více a tvrději, tím lépe. Vycházel jsem ze zkušeností, kterých jsem nasbíral jako plavec. Penny na to však byla citlivá a po čase tvrdého tréninku vždy potřebovala a potřebuje odpočinek." Díky této schopnosti je možná Penny také tak dobrá, neboť spousta plavců chce příliš, a z toho pramení přetažení. Podle Bidrmana je odpočinek stejně důležitý jako trénink. "Podle mě tento případ nastal v případě Kristýny Kyněrové, která ke mně přišla trénovat. Byla natěšená na trénink, přemotivovaná a normálně se zadřela. Když k něčemu podobnému dochází u Penny, řekne mi to, já se tím od ní učím. Říkám tomu umění trénovat."

Z tohoto důvodu je potřeba utvořit si určitý odstup a stanovit si společně se závodníkem několik důležitých věcí. Čecho-kanadský trenér prohlásil: "Je to jednoduché, všichni to známe, ale někdy si prostě neuvědomujeme jednoduché věci, z nichž by se mělo vycházet."

O co tedy jde, co by každý měl?

Trenér
- stanovit si jasný cíl (úroveň trenérské práce, vzdělávání, učit se od plavců, rodičovský aspekt)
- znalost- techniky, fyziologie, psychologie

- komunikace s plavci
- energie (nechodit to na trénink odsedět)
- sebedůvěra (trenér ji přenáší na plavce)
- podmínky

Plavec
- jasný cíl
- umění trénovat (ne co nejvíc a nejtvrději, připravit se na důležité tréninky)
- zkušenost
- životospráva

Ideální technika
Další část své přednášky věnoval Jan Bidrman technice prsou, kterou studoval kvůli Penny více, než je obvyklé. Vše na ni potom také aplikoval. Jeho zásady vychází od trenéra maďarského původu jménem Nagy.

Obecné prvky týkající se všech plaveckých způsobů:
1. Eliminuj zbytečné pohyby - důležité je zejména nekolísat nahoru - dolů, čím výše se dostaneme nad hladinu, tím hlouběji se zákonitě objevíme pod vodou, směr všech pohybů by měl být vpřed.
2. Zmenši odpor vody
3. Analyzuj jednotlivé fáze, ale dívej se na celý způsob - vylepšení části techniky může mít za následek zhoršení v jiné, či dokonce celkové zpomalení
4. Zvyšuj propulzívní síly
5. Sleduj rytmus plavání - potřeba počítat si počet záběrù při tréninku i závodech
6. Sleduj plynulost plavání
7. Vždy mysli dopředu

Prsa
1. Splývavá pozice
- perfektní vytažení (snažit se být co nejdelší) - častokrát se na něj zapomíná, sám Bidrman přiznal, že se na něj začal soustředit až v pozdějším plaveckém věku
- být stále blízko hladině, snížit zmiňované kolísání
- tlak hrudníku dopředu, podle plavců je potřeba cítit jakoby člověk plaval z kopce dolů

2. Outsweep
- příprava na část záběru pohánějící nás vpřed
- ze splývavé polohy pomalu roztahujeme paže, dlaně jsou zcela vytočené ven (Nagy udává 90°)
- hlava se dívá na dno

3. Insweep
- široké roztažení, téměř do upažení
- rychlost paží vysoká
- dlaně se otáčí dovnitř, zrychlování pohybu paží, lokty se dostávají pod trup, následuje zvednutí hlavy a trupu
- během této fáze by se měly snížit boky pro usnadnění kopu

4. Lunge
- rychlý přenos paží vpřed
- pohled na hladinu dolů, sklopená hlava
- ruce dlaněmi směrem dolů
- hlava v přirozené pozici by měla s trupem a pažemi dopadnout na hladinu společně

5. Nohy
- nejdůležitější je rychlost, souhra a plynulost
- velký úhel vytočení kolen, což umožňuje pokles kyčlí
- rychlost kopu, který by měl být úzký a velmi blízko hladině
- plavec by měl cítit, že kope v pozici "nahoře" při seběhnutí paží před hrudníkem

Bidrman říká, že neexistuje ideální technika. Každý plavec si ji totiž přizpůsobuje, je proto potřebné požadovat vždy extrémní hranice pohybu, který má plavec provádět, je potom jistota, že to alespoň z části svěřenec splní.

Maximální výkon
Zajímavou definici uvedl bývalý svěřenec trenérky Felgrové, když došlo na hraniční výkonnost. Jak se tedy postavil k maximálnímu výkonu? Jeho rovnice je prostá: maximální výkon je stabilní technika postavená na rychlosti. Věta o níž by se dalo diskutovat celé hodiny opomíjí jednu složku výkonu - vytrvalost. Bidrman vše vysvětluje jedinou větou: "Vytrvalost je lehce trénovatelná!" Podle něj je potřeba udržet techniku v maximální rychlosti, což je velmi obtížné při trénincích. Jak to řeší při tréninku Penny potom ukázal na videozáznamu tréninku. Velmi často využívá ploutví, které umožňují absolvovat program v závodní rychlosti aniž by došlo k velké únavě. Častým motivem jsou úseky při nichž plave prsové paže s packami a delfínové nohy s ploutvemi. Oblíbeným prvkem Heynsové pro udržování prsařské techniky je prý jeden záběr pažemi a k němu dva kopy.

Žádný laktát - puls!
Laik žasne, odborník se diví, i světová rekordmanka plave podle tepové frekvence. Žádné invazivní metody jako třeba měření laktátu, navíc náročné na finance a zázemí, pěkně si jako žáci ve sportovních třídách měří tep!
Pro stanovení tréninkové zátěže je potřeba zjistit jaký má každý plavec maximální puls. K zjištění se používá jednoduchý motiv: 150 m na 95%, 10 sek. odpočinek, a 2x 50 m na 100% mezi nimiž je také 10vteřinová pauza. Ihned poté si změří tep, v tu chvíli by měl být maximální.

Podíváme-li se na rozdělení úseků v různé intenzitě v tréninkovém programu, vypadá to takto:
Nejnižší tréninková intenzita (lehká aerobní) MAX TEP mínus 50 (laktát 1,5-2)…85-90% tréninku, o zbytek se dělí podle tréninkového období další části
Střední intenzita MAX TEP - 50 až - 30 (laktát do 4,0)
Velká intenzita MAX TEP - 30 až - 10 (nad 4,0)
Maximální intenzita MAX TEP - 10 až max (10-12)

Nejtěžší motiv je pro trénink laktátové tolerance:
6-8x 100 start v 8 minutách nebo 10-12x 50 start ve 4 minutách

Týdenní program skupiny Jana Bidrmana má tuto náplň:
              ráno
                                            odpoledne
PO         lehká aerobní práce + sprinty       pulsový set nebo laktátová tolerance
ÚT          volno                                             závodní tempo
ST          lehká aerobní práce + sprinty       anaerobní práh nebo lehký tr.
ČT          volno                                             závodní tempo
PÁ         lehká aerobní práce + sprinty        pulsový set
SO         lehké plavání + sprinty nebo závodní tempo

Tréninková jednotka trvá vždy dvě hodiny a plavci musí dodržovat frekvenci a počet záběrù.
Rozplavání má délku okolo 1500-2000 metrů a je řízené trenérem
Hlavní set má délku okolo 2000 metrù

U Penny Heynsové činí podíl prsou 25% z celkového objemu (paže a nohy tvoří vždy po 15-20% prsového plavání)

Jak se rodí šampioni /plavání/ - ohlednutí
27.05.2009 - www.eplavani.cz